Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

nikolas foto z Canonu EOS 5OO D‚ EOS 3000‚ IXUS 850IS‚ N86 a N 95

Včela

  Včela...

Čeleď: Apidae - včelovití

Společenství včel - včelstvo - obsahuje jednu plodnou až 2 cm dlouhou samici (matku), část roku i několik set pohlavně zralých až 17 mm dlouhých samců (trubců) a až 80 000 kolem 15 mm dlouhých neplodných samic (dělnic). Trubci se vyskytují ve včelstvu pouze na jaře. Vykuklí se, oplodní matku a poté hynou. Matka žije 3 - 4 roky. Páří se mimo hnízdo s několika trubci jednou za život, po svém vykuklení. Klade 1500 až 2000 vajíček denně. Z oplozených vajíček se líhnou larvy budoucích matek nebo dělnic, z neoplozených  trubci.

Dělnice pečují o matku, vajíčka a larvy, opatřují potravu, udržují v hnízdě stálou teplotu a vlhkost a brání včelstvo před vetřelci. Stavějí rovněž tzv. včelí dílo. To má podobu drobných komůrek (buněk) uspořádaných ve vrstvách, kterým říkáme plástve. Právě do buněk klade matka vajíčka a dělnice sem ukládají zásoby potravy. Na začátku léta vystavějí dělnice několik velkých buněk - matečníků. V nich se vyvíjejí larvy budoucích matek. Dělnice žijí čtyři až pět týdnů. V průběhu tohoto období vystřídají ve zcela určitém pořadí několik stále náročnějších činností. Nejmladší dělnice (mladušky) čistí buňky a prostor hnízda. Pak přebírají péči o nejmladší larvy a ma tku, které krmí bílkovinnými výměsky svých hltanových žláz, tzv. mateří kašičkou. Když začnou voskové žlázy jejich zadečku produkovat včelí vosk, staví z něj buňky plástve. Přejímají potravu v podobě nektaru a pylu od dělnic - létavek, ukládají ji do buněk a krmí starší larvy dělnic a mladušky. Vířením křídel hnízdo větrají a ochlazují, nebo naopak zahřívají shromažďováním do shluku. Po skončení činnosti voskových žláz chrání včelstvo a hlídají vstup k hnízdu.

Po třech týdnech se dělnice stávají tzv. létavkami. Vyhledávají kvetoucí rostliny. Nasávají jejich květní nektar do volete, pyl nabírají do ochlupení nohou (tzv. pylové košíčky) a odnášejí do hnízda. S obsahem nektaru vyvrhují z volete i enzymy (amylázy a invertázy). Med vzniká z výchozích surovin právě díky činnosti těchto enzymů. Na začátku léta dochází k rojení včel, které souvisí se zakládáním nového hnízda. Stará matka při něm zřejmě díky přemnožení včelstva, opouští se starými dělnice hnízdo a přenechává ho matce nové. Mladá matka, která se vykuklí až po doletu staré, zabije ostatní kukly matek i další čerstvě vykuklené matky. Pak vylétá ke svému jedinému zásnubnímu letu. Roj, který odlétl se starou matkou, buduje nové hnízdo (u mravenců zakládá naopak nové hnízdo mladá matka - královna).

 Zajímavé je, jak je mnohatisícové společenství řízené a jak se jedinci dorozumívají. Dělnice se neustále svými tykadly a ústními orgány vzájemně dotýkají a krmí se. Přitom vylučují povrchové "rozpoznávací" feromony, které si předávají i s potravou. Vylučují i další odlišné feromony, které mohou mít poplašnou funkci nebo mohou i na velké vzdálenosti informovat ostatní, kde se jedinec nalézá.

Matka vyluč uje žlázami ústního ústrojí speciální mateřský feromon (tzv. královský parfém), jehož složení může měnit. Při zásnubních letech má funkci pohlavního feromonu, při rojení funkci informačního feromonu pro dělnice, které matku následují. Mateřský feromon vylučovaný matkou v hnízdě má opět poněkud odlišný chemický vzorec i funkci. Navozuje řetězec pečovacích instinktů dělnic a tlumí vývoj jejich pohlavních žláz. Dělnice se neustále matky dotýkají, olizují ji a krmí. Tento feromon je v hnízdě proto všudypřítomný. Při uhynutí matky dochází k poruchám koordinace činnosti jedinců společenství. Některým dělnicím dozrávají vaječníky, ale mohou klást pouze neoplozená vajíčka. Začínají proto část larev dělnic vychovávat jako larvy matek. To znamená, že je ve větší míře krmí mateří kašičkou. Z nich se vyvinou nové matky.  

O zdrojích potravy se létavky informují tzv. včelími tanci. Létavka, která nalezla výhodný zdroj, začne po příletu ve vstupu do hnízda nebo plástvi pobíhat po dráze, která opisuje kruh nebo osmičku. Kruh znamená zdroj potravy v nejbližším okolí, který lze nalézt na základě jeho pachu. Příčná osa osmičky označuje směr vzdálenějšího zdroje vzhledem k poloze slunce.

Zdroj:   http://www.hmyz.info/blanokridli-hymenoptera.htm

TOPlist

aktualizováno: 10.07.2016 23:44:34