Oko...

OKO JAKO OPTICKÝ NÁSTROJ

Velkou většinu informací o okolním světě získáváme zrakem. Při vnímání pouhým okem jsme při tom omezeni jeho zorným úhlem, spektrální a jasovou citlivostí a zejména rozlišovací schopností.

Zrak je pro nás velice důležitý, protože jen díky němu můžeme pozorovat a rozeznávat optické klamy. Záleží také na mozku jak zpracuje to, co mu oko nabízí k vidění. U optických klamů si mozek vysvětluje určitá data špatně, a proto i přes naši snahu vidět realitu, vidíme jen zkreslenou skutečnost.

 
 Bulva - bulvou pohybujeme, abychom mohli sledovaný předmět vidět zřetelně. Oční bulva je v očním důlku přidržována šesti svaly.

Rohovka - je to průhledná vnější vrstva, která tvoří přední část oka

Duhovka – je to barevná část oka, která omezuje tok paprsků vstupujících do oka a do jisté míry zlepšuje jeho optické vlastnosti.

Zornice - kruhový otvor ve středu oční duhovky. Reflexně se rozšiřuje a zužuje v závislosti na množství světla dopadajícího na sítnici a na vzdálenosti pozorovaného předmětu.

Čočka - průhledná diskovitá část oka uložená za duhovkou a upevněná po celém obvodu k řasnatému tělesu. Stahy svalů řasnatého tělesa umožňují změny zakřivení čočky, a tím změní ohniskové vzdálenosti.

Spojivka - spojuje oko s víčkem

Sklivec - zaujímá velkou část objemu oka a vyplňuje jej s mírným přetlakem, čímž udržuje kulový tvar bulvy.

Bělima - je vnější bílá část okolo celého oka. K bělimu přiléhají tenké vrstvy tkání protkané sítí drobných cévek.

Oční mok - je to prostor mezi rohovkou a duhovkou, který napomáhá čistit rohovku a udržovat ji bez choroboplodných zárodků.

Sítnice - vnitřní vrstva oční koule, její zadní část obsahuje světločivé zrakové buňky ( tyčinky a čípky ) ; přední část je tvořena pigmentovými buňkami.

Cévnatka - neprůhledně obaluje sítnici 

Tyčinky a čípky – přeměňují energii dopadajících fotonů na nervové vzruchy a ty jsou vedeny nervovými vlákny dále do mozku. Čípky přestávají reagovat při nižší intenzitě světla.

Žlutá skvrna – je to nejdůležitější oblast sítnice, v jejímž středu je oblast ostrého vidění.

Slepá skvrna – je místo v zadní části oka, paprsky dopadající na toto místo nemohou na sítnici vytvořit obraz.

Obraz soustředěný na sítnici je vždy převrácený a zmenšený. Mozek automaticky obrací obraz do správné polohy. Každé oko předává do mozku obraz předmětu z poněkud jiného úhlu, v důsledku toho vzniká v mozku prostorový vjem. (Kdybychom měli jen jedno oko uprostřed obličeje, viděli bychom předměty plošně – podobně jako na fotografii ).

Oko má lámavost a si 60 dioptrií. Padne-li obrazové ohnisko do žluté skvrny, je oko normální, vidí i na dálku zřetelně. Na blízko vidí tak, že víc zakřiví přední plochu čočky, a tím zmenší lámavost oka. To je tzv. akomodace oka, které s věkem ubývá, oko se stává starozrakým, presbyoptickým. Napraví se to spojnými brýlovými skly, aby oko zas vidělo normálně.

Lidé se špatným zrakem nejsou schopni rozeznat některé optické klamy. Tito lidé neuvidí např. stereogramy . Proto je v našem případě důležité klást důraz na oči zdravé.