Jitrocel...

Plantago media - jitrocel prostřední

Slovensky: Skorocel prostrčený

 

Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité

 

Rod:Plantago zahrnuje přibližně 250 až 300 druhů, které rostou takřka po celém světě, jen výjimečně však v tropech, kde pouze v horských a vysokohorských oblastech.

 

Popis:Vytrvalá bylina s 1 až 3 přízemními listovými růžicemi. Listy přízemní růžice k zemi přitisklé až téměř přímé, čepel eliptická nebo vejčitá až obvejčitá, na vrcholu tupá, na bázi klínovitá a pozvolna v řapík zúžená, s 5 až 9 žilkami, celokrajná nebo nepravidelně oddáleně zubatá, v mládí hustě chlupatá. Stvoly pevné, v počtu 3 až 7 v jedné růžici, zejména dole jemně rýhované a zejména nahoře přitiskle chlupaté. Klasy husté, válcovité, mnohem kratší než stvol. Květy bělavé se světle fialovými tyčinkami. Kvete v V až VIII.

 

Stanoviště: Louky, trávníky, okraje cest, křovin a lesů, sady, pastviny, kamenité stráně, meze, vzácněji na rumištích a železničních náspech, preferuje půdy vlhčí, s vyšším obsahem živin, hlinité až hlinitopísčité, zásadité.

 

Rozšíření: V ČR roztroušeně až hojně, nejčastěji v nížinách a pahorkatinách, nalezen však i ve vyšších horských polohách. Celkově roste v Evropě vyjma nejsevernějších a nejjižnějších oblastí, na východě po Bajkal a ostrůvkovitě až po Sachalin. Zavlečen do Ameriky, Austrálie, do Tichomoří a na Nový Zéland.

 

Léčitelství:

Rostlinu lze v léčitelství použít stejně jako jitrocele kopinatého.

 

Jitrocel v Českém herbáři z roku 1899:

Jitrocel větší (Plantago major), dále prostřední (P. media) a kopinatý (P. lameolasa), rostou na lukách a u cest. Čerstvých listů lid užívá na chladivé obkladky na rány. Listy mají chuť trpkou, svěrací, hodí se k vydělávání kůží.

Též působí na sliznice prsní, žaludkové a střevní, a hodí se za lék proti starému katarrhu, zašlemování žaludku, průjemu a j.

Šťávy z nati dá se 2—3 lžíce do mléka nebo polévky hovězí a dá se to píti.

V cizích krajích rostou jiné druhy; tak v Africe, ve Francii, jež také více méně co léky se potřebují, a sice nať nebo semeno.

 

Zdroj:    http://botanika.wendys.cz/kytky/K75.php